Kočky a kocouři

Charles

květen 2002 – 27.11.2005

Narodil se jedné polodivoké kočce a neznámému kocourovi. 🙂
Do naší rodiny mimo Charlese přišel ještě jeho bratr Sherman, který našel nový domov u mé sestry.
Charles rád lovil myšičky a nosil je živé domů (ale potkanů se bál :-)). Jinak se choval velmi důstojně a naší kočičí společnosti dělal bosse.
V červenci 2005 se mu s Ušinkou narodila 4 koťátka (foto v Dalších chlupáčích u Ušinky).

Koulí

Přivezli jsme si jí 16.12.2005 ze soukromého pražského útulku. Lépe řečeno od jedné naprosto úžasné paní, která s láskou pečuje o 12 opuštěných kočiček.

Po ztrátě našeho Charlese jsme si řekli, že pomůžeme nějaké už dospělé kočičce, která zatím moc štěstí v životě neměla. A tak přišla Koulí.
Nejdříve byla trochu plachá, ale rychle si zvykala nejen na nás, ale i na Íťase a Ušinku.
Snad se jí u nás líbilo a přes své zdravotní potíže a vyšší věk prožila klidný zbytek života. 23.9.2006 zemřela Koulí na selhání ledvin……………….

Martínka

Martinku jsme si přinesli z depozitu podbrdského útulku pro opuštěné kočičky 2.7.2006. Toulala se celou zimu venku a to bylo na její kožíšek moc a tak musela být ostříhána. S ostatními kočkami se moc nekamarádila a ráda odpočívala na kuchyňské lince.
Na podzim 2007 se nevrátila ze své pravidelné vycházky.

Radar

Mourovatý asi roční divoký kocourek, kterého jsme našli u silnice s rozdrcenou pánví a pěkně prochladlého. Srazilo ho auto. Měsíc vůbec nechodil. K jeho uzdravení přispěl hodně kocourek E.T. Jeden bez druhého nedal ani ránu. Po doléčení už Radar jen trochu kulhal na zadní nožičku. Pak začal chodit ven. A jednou už se nevrátil…..

E.T. (Ítý)

Narodil se v březnu 2004, ale k nám se dostal až jako pětiměsíční dorostenec. Původním páníčkům začal překážet.
E.T. byl černý orientální kocour. Velký mazel a spal zásadně s námi pod peřinou (nechápu, jak tam mohl dýchat:-)). Vždy, když k nám přišla návštěva, usadil se jí na klíně a nijak ho nezajímalo, zda se jí to líbilo nebo ne. Také to byl kocourek, který uměl mluvit. Jeho „nééé“ znali všichni…Odešel 23.12.2010.

Uši

Narodila se koncem listopadu 2004.
Je to polosestra kocourka E.T. (po matce). Ušinka měla sloužit jako potrava pro hada, což jsme ovšem nemohli připustit. Byla brzy odstavená a velmi maličká. Ale zato VELMI 🙂 temperamentní a s Íťasem si padli do oka. On se o ní staral jako opravdový velký brácha.
V listopadu 2010 se nevrátila z jedné noční výpravy….

25.7.2005 se Ušince narodila 4 krásná koťátka (2 kocourci a 2 kočičky).
Oba kluci byli bíločerní, jedna holka černá kouřová a druhá černobílozrzavá dlouhosrstá. Všechna koťátka se dostala k hodným a zodpovědným páníčkům, se kterými jsme dlouho udržovali kontakt. Limetka dosud žije (rok 2019).

Ještě než jsme stihli Uši vykastrovat, tak 23.6.2006 porodila druhá koťátka. Tentokrát jsme ovšem tatínka neznali. Byla tři : černý kocourek a 2 kočičky – mourovatá a želvovinová stínovaná dlouhosrstá.

Kačenka

Přišla k nám spolu se svou sestřičkou v dubnu 2008. Obě byly nechtěné a hrozilo jim utracení.
Sestřička odešla brzy k novým páníčkům a Kačenku jsme si nechali.
Byla to velice zvědavá kočička, která vše musela prozkoumat a všude vlézt.

Ještě před kastrací se 20.7.09 Kačence narodila koťátka – 1 holčička a 3 kluci

Bertík

Narodil se 23.6.2006 naší Ušince. Protože u nás byl ještě v době, kdy nás opustila Koulí, tak jsme se rozhodli, že si ho necháme. Bertík se rád mazlil (pomalu víc než E.T. a to už je co říct :-)). ) a to nejen s námi, ale i s našimi psy :-)).

Ramses

Ramík k nám přišel poté, co nás navždy opustil E.T. Dlouho jsme prohlíželi inzeráty i nabídky útulků. Až nás zaujala fotka krásného siamáčka s červenými odznaky. A tak jsme přivezli 24.1.2011 půlročního Ramíka. Byl velice mazlivý a během pár dnů si u nás neuvěřitelně zvykl. Byl také velký výzkumník, musel všechno prohledat a prozkoumat:-)